Dvacátý sedmý ročník této povedené partičky říkajíci si Expedice Ydykseb nás zavedl do Pošumaví, konkrétně do katastru obce Volyně, části Nišovice, statek Hájek. Nebylo moc míst za celou éru, kde by byl takový klid, jako byl tady. Jen tu nedávali dobrou noc lišky, ale koně. Paní domácí totiž chovala minimálně dvě desítky koní. Byla možnost i projížďky na koni, ale to jsem využil jen já (viz.foto) V objektu byl k dispozici stůl na ping-pong, což dozorčí rada expedice s předstihem využila a naplánovala velkolepý turnaj. Byly nakoupeny hodnotné ceny, a i poslední v pořadí byl za svou snahu a výkon oceněn. Původně plánovaný několikadenní turnaj jsme nakonec zvládli odehrát za jeden nedělní den. Skromně musím přiznat, že jsem turnaj vyhrál, jediný jsem prošel ošemetným pavoukem turnaje bez porážky. Ještě skromněji musím přiznat, že v průběhu turnaje se vykrystalizoval favorit Míla, a jen slabší životospráva při vaření nedělního oběda, mu nedovolila vyhrát. Pro pomaleji chápající, prdnul se s Jardou v kuchyni, při mlsání rumu…. Zvláštní cenu pro nejsympatičtějšího hráče získal Jarda. Nikoli pro sympatie, ale proto, že hrál se sebezapřením, neboť ho čeká operace běháku, výměna kyčle. V pondělí jsme navštívili nedaleké Hoštice, známé trilogií Slunce, seno…. Trochu skanzen, ale lidi to mají asi rádi. Horší byla návštěva místní restaurace, honosící se názvem Filmová. Jídlo jak z doby natáčení trilogie, příště asi už né. Cestou zpět jsme nakoupili v nedalekých Strakonicích. Na statku nebyl gril, tak jsme usoudili, že nastal čas koupit svůj, putovní. V Kauflandu zrovna probíhala letní slevová akce na grily. Naše radost, že máme parádní gril za 499,-Kč byla až dětinská. Jenže chyba lávky, sestavení grilu si vzal na starost mistr žehu Láďa, za plodného kybicování přihlížejících se podařilo, jenže…. Karel si při placení nějak neuvědomil, že máslo, 30rohlíků a chleba včetně grilu, nemůže stát 2400,-Kč! Ano gril byl tak akční, že stál bez koruny 2tisíce, 🙂 . V úterý jsme navštívili nedaleký Vimperk, v podstatě jen procházka k zámku, oběd v restauraci Na terase, jaký rozdíl proti Hošticím! Ve středu jsme byli poctěni návštěvou mojí Moniky s Martínkem, mimochodem, třetí generace Ydyksebu. Zároveň jsme této návštěvy využili k předání cen za ping-pongový turnaj. Bylo to fajn a Monice patří dík a obdiv, že neváhala kvůli pár hodinám jet přes 200km jen proto, aby navštívila tento spolek. Ve čtvrtek část skupiny vyrazila vlakem do Protivína. Cílem byl pivovar 🙂 a malá ZOO, kde mají jen samé krokodýly, aligátory a gaviály. Takže v tom obr vedru jsme šli ještě do většího vedra, kde byla snad 98% vlhkost. Ale bylo dobře, lepší než být na základně. V pátek jsme víceméně proflákali na statku. Večery jsme klasicky trávili hraním karet, člověče nezlob se a posloucháním muziky. A samozřejmě jsme požívali trochu alkoholických nápojů 🙂 Sudová Plzeň, moravská vína, různé druhy Rumů a whisky. Také jsme opět měli kance, jak na grilu, tak i jako omáčku ve stylu svíčkové. Na letošní ročník jsem se hodně těšil, potřeboval jsem odpočinek, prostě vypnout, flákat se. Buď to už neumím, nebo toho flákání bylo moc. Chtělo by to opět něčím oživit, pro mě jednoznačně super den s ping-pongem (ne, proto, že se mi dařilo) protože se „něco“ dělo. A pak den, kdy přijela Monika. I den v Protivíně nebyl špatnej. Máme nad čím přemýšlet, si myslím. Tak starý a nemohoucí určitě nejsme! Všem poděkování za účast a na závěr přání, ať se příští rok sejdeme ve stejném složení a v lepší kondici.
Účastníci expedice:
Franta – nejstarší člen, studnice dobré nálady a glosátor všeho dění
Fuňas – neustále překvapující….
Jarda – skoro nový člen, neboť jsme ho celý rok neviděli…
Karel – náčelník proviantu
Láďa – až letos se zbavil nálepky greenhorna expedice, jeho vystoupení alá Luděk Kopřiva nás všechny dostalo
Martin – žokej a vítěz turnaje
Martínek – zástupce nejmladší generace, a velké oživení, hlavně večer
Míla – kuchař, držák, úplně ve všem, kdo ho zná ví, jak to myslím
