Situace v Evropě a nejen tam, nás donutila totálně překopat, letošní dovolenou. I vzhledem k tuzemské ekonomické situaci, jsme se rozhodli podpořit české podnikatele na úkor těch zahraničních. Magdy velké přání již několik let bylo jet do lázní, konkrétně do Karlových Varů. Kdy jindy, když ne teď. A přání se mají plnit nejen o Vánocích… Navíc ceny a nabídky byly, a jsou více než příznivé. Volba padla na 4* hotel Malta v samém centru Karlových Varů, pár metrů od hlavní kolonády a cca 400m od Thermalu (ten vypadá čím dál hůře) Přivítání velmi slušné, odpovídající úrovni hotelu. Byla nám nabídnuta Karlovarská karta, což se ukázalo jako zajímavá nabídka, cena se vrátila 2x. Nebudu jmenovat, co a kdy jsme měli za procedury (skotské střiky byly vynikající), které byly z části v našem hotelu, a z větší části v partnerském hotelu Růže, který je hned naproti přes ulici. Tam jsme měli i snídaně a večeře, které byly nabízeny bufetovou formou, což bylo ideální. K jídlu jsme neměli žádné negativní připomínky, spíše by se slušelo chválit, což jsem v recenzi provedl. Jediné co nám trochu vadilo, bylo to, že hotel Růže, respektive restaurace, zavírala již ve 22h, asi lázeňský řád. Naštěstí bylo více možností na večerní vyžití.
Město Karlovy Vary je krásné lázeňské město, v tomto čase poloprázdné, což na mě, hlavně v ranních hodinách, působilo dost smutně. Ale pořád lepší než se prodírat davy turistů… I díky Karlovarské kartě jsme navštívili světoznámou sklárnu Moser, i přímo provoz, což byl opravdu nevšední zážitek! Dále jsme si prohlédli panorama Karlových Varů z rozhledny Diana, na kterou nás vyvezla (zdarma, díky KV kartě) lanovka hodně podobná té pražské na Petřín. Vedle rozhledny je pěkná velká restaurace, kde bylo fajn posezení u studeného piva, a motýlí farma. Zašli jsme si i do Grandhotelu Pupp na kávu a víno. To byl asi jediný moment, kdy jsme na něco čekali, neboť restaurace byla plně obsazena. Středeční večer jsme strávili ve sportbaru sledováním finále MOL cupu Sparta – Liberec. Dále jsme navštívili Alžbětiny lázně (volná vstupenka od našeho hotelu), další dominantu Karlových Varů Jelení skok, kde je socha kamzíka 🙂 Abych opět jen nechválil, vadilo mi, že jsem našel jednu jedinou kavárnu, která měla otevřeno už aspoň v 9h. A tam jsme trávili čas mezi jednotlivými procedurami, když náhodou nenavazovaly. Proměna turistů v lázeňské seladony byla vcelku jednoduchá, ale proměna z lázeňských seladonů do pracujících občanů, byla značně složitější. Na závěr si dovolím malou poznámku, doporučení. Kdy jindy než teď v této době využít služeb českých lázní. A nejen pro jejich podporu, ale hlavně, a to zdůrazňuji, pro své zdraví. My sami jsme si ještě tam, zařídili slevový kupon na 4 000Kč/osoba na další pobyt někde v lázních.
