Dvoračky 25.9 – 28.9

Další z korona restů z roku 2020 krkonošské Dvoračky s Karlem a Zdenou vyšly na konec září. Předpověď byla takřka ideální. Akce se vydařila, po dvou a půl letech jsme necestovali sami. V sobotu po 15.hodině jsme takřka stejně dorazili na Dvoračky. Krátká vycházka po okolí, a po chvíli již sedíme ve stylové restauraci při popíjení budějovického Budvaru. Toto pivo moc nemusím, ale řezané nebylo vůbec špatné. Večeře o čtyřech chodech nevybočovala z tuzemského průměru.

V neděli ráno po snídani (klasika, jen ten džus nemuseli tolik ředit) jsme se za poměrně pěkného počasí vydali po červené až k prameni Labe 1 380m a poté dál k hranicím s Polskem. Po státní hranici pod vrchem Sokolník 1 384m až na polský vrcholek Szrenica 1 362m. Tam, a v okolí už ale bylo poměrně dost turistů a taky „turistů“. Na vrcholku pár fotek, Tatranka, turistická známka a pomalu zpět po státní hranici až k Vosecké boudě 1 260m, kde jsme se občerstvili, polévkou, pivem a nechyběly ani borůvkové knedlíky. Cesta z Vosecké už nebyl žádný šlágr, asfaltka až ke Krakonošově snídani 1 030m, tuto cestu jsme absolvovali letos v červnu. Na rozcestí Pod Zadním plechem 1 145m, která nás dovede až k chatě Dvoračky. Relax na pokoji, večeře, pokec u Budvaru konečně doutník ve dvou a další horský den je u konce.

V pondělí za trochu větší oblačnosti než předchozí den, ale za to je tepleji, jsme vyrazili po totožné cestě až k hranici, kde u České budky 1 417m odbočíme doleva směrem na Sněžné jámy 1 464m. Pokračujeme přes Velký šišák 1 410m až k Černému sedlu 1 387m, kde odbočíme po modré k Martinově boudě 1 288m. Kde proběhne krkonošské kyselo, které potěšilo. Kávu jsme usoudili, že dáme až na Labské boudě 1 340m. Tam je ovšem půlka národa a ceny slušně řečeno ujeté. Nicméně káva s pivem proběhla a šlapeme dál až k rozcestí U čtyř pánů 1 339m a pak již známou cestou na Dvoračky. Večer hodnotíme akci opět u budějovického Budvaru jako úspěšnou. NIKDE NIKDO NIC po nás, co se týká covidu NECHTĚL……. Tak to snad vydrží.

Všichni čtyři zúčastnění jsme se shodli, že tak tvrdé postele nemají ani v šatlavě na Pankráci. Neodpustím si poznámku k obsluze horského hotelu Štumpovka, i přesto, že personálu bylo více než dost, tak obsluha značně vázla. Čekání na pivo i 30minut, vše se na covid hodit nedá…..

Účastníci zájezdu: Karel, Magda, Martin a Zdena

Statistika: Nachodili jsme 31km ▲1 156m ▼1 156m – měřeno Polar GritX